Program KOKEŠ
Obsah:
V 3. ročníku je náplňou výučby predmetu AZP naučiť sa základnému ovladániu systému Kokeš. Je to interaktívny grafický systém pre odbor geodézie a Katastra nehnuteľností. O pár riadkov nižšie nájdete užívateľskú príručku k tomuto systému, ktorá Vás oboznámi so základnými ovládacími prvkami a možnosťami programu KOKEŠ.
V prípade záujmu si môžete tento systém naištalovať do vášho počítača, stačí kliknúť sem , potom sa riaďte už len pokynmi inštalačného programu. Obmedzenie tejto demoverzie je v tom, že nemôžete výsledky svojej práce uložiť ani vytlačiť na tlačiarni. V prípade problémov s inštaláciou nájdete bližšie informácie v Užívateľskej príručke k tomuto CD (obsahuje ju len prezentačná verzia).
Vážení přátelé,
dostává se vám do rukou příručka začátečníka interakčního grafického systému KOKEŠ. Tato příručka má poskytnout základní informace o práci a "filozofii" systému KOKEŠ uživatelům, kteří se s ním setkávají poprvé. Nemá za úkol nahradit podrobnou dokumentaci systému, ale umožňuje začátečníkovi systém spustit, aktivovat jeho základní funkce a seznámit se s nékterými postupy. Příručka si klade za cíl poskytnout začátečníkům takovou orientaci v systému, aby byli schopni získat další informace z podrobné dokumentace a tyto informace aplikovat při práci. Vážným zájemcům o systém doporučujeme absolvovat školení systému KOKEŠ.
Převážná část podrobné dokumentace je k dispozici jako .tzv. help (nápovéda), který je možné vyvo.lat na obrazovku přímo při béhu systému. Kompletní dokumentace v tišténé podobě je součástí dodávky systému. Vlastníci demonstračních verzí mají možnost si vytisknout kompletní dokumentaci sami na tiskárné připojené k počítači. (Návod je uveden na instalační disketě v souboru INSTAL.DOC.)
ÚVODNÍ INFORMACE
Před zahájením vlastní práce se systémem je třeba stručně definovat některé pojmy. Systém umožňuje práci ve dvou technologiích. Technologie ZMVM je určena pro uživatele, kteří provádéjí práce podle předpisu pro tvorbu základní mapy velkého měřítka. Standardní technologie je určena pro všechny ostatní uživatele. Obé téchňoiogíe se liší především způsobem číslování bodů (ve standardní tečhnologii tvoří číslo bodu líbovolňé alfanumerické znaky, v technologii ZMVM se číslo bodu skládá ze skupinového a vlastního čísla).
Systém KOKEŠ pracuje se dvéma základními datovými množinami:
1.Seznam souřadnic (dále často jen SS) je datová struktura, obsahující souřadnice bodu, případně číslo bodu a výšku, pro technologii ZMVM také třídu přesnosti. Na obrazovce se tyto body znázorňují ležatým křížkem ("x") a je možné je oznáčit jejich číslem, případně výškou.
2. Výkres je datová struktura, která, zjednodušeňé řečeno, obsahuje čarovou kresbu. Struktura výkresu bude popsána dále.
PŘÍPRAVA PŘED STARTEM SYSTÉMU
Provedte ínstalaci systému KOKEŠ na počítač. Návod k instalaci se nachází v soubore SETUP.TXT
Před vlastním začátkem práce je třeba si uvědomit, že v interakčňí grafické části systému KOKEŠ se vždy pracuje s datovými soubory aktuálního adresáře, tzv. adresáře uživatele. Je to adresář, ze kterého systém KOKEŠ spustíte.
Instalační program vytvoří adresář uživatele s ukázkovými datovými a některými dalšími soubory. Tento adresář má název "DEMO" a obsahuje tyto soubory:
Soubory seznamů souřadnic, výkresů a záhlaví pro tisk SS pro standardní technologii:
VINOSTAN.SS, VINOSTAN.STX, VINOSTAN.VYK, VINOSTAN.VTX, STAN.ZAH.
Soubory seznamů souřadnic, výkresů, zählaví pro tisk SS a tisku SS v přehledné formě pro technologii ZMVM :
VINOZMVM.SS,
VINOZMVM.STX, VINOZMVM.VYK, . VINOZMVM.VTX,
ZMVM.ZAH, VINOZMVM.TSP.
Kresebné soubory (pro obě technologie): KRESBAl.KRS, KRESBA2.KRS, KRESBA3.KRS.
Před startem systému KOKEŠ se nastavte do adresáře uživatele s ukázkovými datovými soubory.
Kopírování datových souborů mezi adresáři se při provozování systému KOKEŠ běžně neprovádí - každý uživatel spouští systém ze svého adresáře, kde má datové soubory, na kterých pracuje.
Asi půlhodinové předvedení jádra systému KOKEŠ - interakční grafiky, lze spustit z operačního systému v adresáři "C:\KOKES8\DEMO" příkazem DEMOSTAN pro standardní technologii či DEMOZMVM pro technologii ZMVM. Ukázku lze přerušit stiskem klávesy "ESC". Pro ukončení běhu systému je třeba dalším stiskem klávesy "ESC" dosáhnout dotazu "opravdu ukončit práci ?", na který se kladně odpoví.
START SYSTÉMU
Byla-li provedena instalace, spustí se systém napsáním slova "kokes" z klávesnice a zmáčknutím klávesy "RETURN" ("ENTER"). Na obrazovce se objeví tzv. základní menu systému.
Při prvním spuštění systému provedeme jeho konfiguraci (volba "Konfigurace" v základním menu). Najedte v základním menu na řádek "Konfigurace" a stiskněte klávesu "RETURN". Na obrazovce se objeví menu pro konfiguraci. Zadejte parametry vašich zařízení. Pokud si nejste jisti některými odpovédmi (na kterém portu je zapojena tiskárna, plotter apod.), nevadí. Pro začátek stačí, když zkontrolujete či zodpovíte správně otázky na počet monitorů, typ grafické karty a počet barev monitoru (u dvoumonitorových systémů pro oba monitory). Stiskem klávesy "ESC" a uložením změněných hodnot ukončete konfiguraci.
Zvolte technologii (STANDARD nebo ZMVM), ve které chcete pracovat (implicitně je nastavena technologie STANDARD).
Spustte vlastní interakční grafický systém. Na obrazovce se objeví titulní stránka se základními informacemi. Všimněte si položky "Adresář uživatele". Je to adresář na pevném disku, z kterého jste systém spustili. Z tohoto adresáře se do systému
načítají datové soubory (seznamy souřadnic a výkresy), jak jsme uvedli výše. Po stisknutí libovolné klávesy se na obrazovce objeví interakční grafické prostředí.
ZÁKLADNÍ INFORMACE 0 INTERAKTIVNÍM GRAFICKÉM PROSTŘEDÍ
Systém se nachází v tzv. základním stavu v okamžiku, kdy ve spodním okraji protokolu je napsán dotaz "Co chceš ?". (protokolem se rozumí posloupnost všech dotazů a zpráv systému a odpovédí uživatele. Poslední 3 ŕádky protokolu se objevují v dolní části obrazovky. U dvoumonitorových systémů se poslední část protokolu vypisuje i na druhém monitoru.) Do základního stavu systému je vždy možné se dostat stiskem klávesy "ESC", popŕ. vícenásobným stisknutím klávesy "ESC" za sebou. Stisk klávesy "ESC" v základním stavu systému má za následek (po potvrzení této volby) odchod z interakční části systému KOKEŠ zpét do základního menu.
Systém lze ŕídit z klávesnice nebo myší. Spušténí jednotlivých funkcí je možné provést bud' kursorem ovládaným myší (kursor se nastaví na požadovanou funkci a zmáčkne se levé tlačítko myši) nebo zapsáním názvu funkce z klávesnice v okamžiku, kdy je systém v základním stavu "Co chceš ?". Levé tlačítko myši má obdobnou funkci jako klávesa "RETURN", pravé jako klávesa "ESC". Při volbě funkce myší z menu není třeba odcházet do základního stavu systému (na rozdíl od volby funkce z klávesnice).
Začneme tím, že zapsáním slova "sys" na klávesnici či zmáčknutím kursoru na prvním políčku levého sloupečku menu získáme vysvétlení. systémových voleb ("HLP","RPT","ESC","TRF","LUP", "GRA","KUR" a "TRS"). Políčka s velkými písmeny ve druhém až čtvrtém sloupci menu odleva označují skupiny funkcí. Zvolte (kursorem či z klávesnice) políáko "SS" (skupina funkcí pro práci se seznamem souřadnic). Vypíše se seznam funkcí této skuginy s vysvétlením názvů funkcí. Stejným způsobem se dají získat informace i o dalších skupinách funkcí. Jsou to grafické funkce ("GRF"), funkce výkresu ("VYK"), výpočetní ("VYP") a vstupní/výstupní ("VV") funkce. V rámci skupin jsou v menu funkce řazeny podle abecedy. Pokud počet políček v menu pro určitou skupinu je menší než počet funkcí ve skupiné, lze názvy dalších funkcí ve skupiné zobrazit do menu nastavením a zmáčknutím kursoru na šipce v příslušném sloupci menu.
Informace (helpy) o jednotlivých funkcích se získají tak, že se provádí za sebou volba "HLP" (lze provést funkání klávesou "F1") a zadání názvu funkce. Např. pro funkci "nss" zajed'te kursorem na políčko "HLP", zmáčkněte levé tlačítko, najed'te kursorem na políčko "nss" a zmáčknéte. Na obrazovce se objeví informace (help) o funkci "nss".
Pro zadávání údajů do systému KOKEŠ platí (až na nepatrné vyjímky) toto obecné pravidlo: údaje, které je možné zadat z menu, je možné zadat i z klávesnice. Jestliže se z klávesnice jako odpovéd na dotaz systému zadává více vstupních údajů najednou (napŕ. souŕadnice X a Y, úhel a délka apod.), oddélovačem údajů je mezera nebo čárka ",". Malá a velká písmena se vétšinou nerozlišují.
ZAČÍNÁME SE SEZNAMEM SOUŘADNIC
Začneme s načtením seznamu souřadnic z pevného disku (dále hard disk,HD). Pro technologii standard budeme číst soubor VINOSTAN.SS, pro technologii ZMVM soubor VINOZMVM.SS. Ve sloupci nadepsaném "W" (vstupní/výstupní funkce) zvolte funkci označenou "css". Následuje dotaz na vstupní zařízení. Možné odpovědi se nabízejí v tzv. proménném menu v dolní polovině prvního sloupce menu. Zvolíte-li "?" vysvětlí vám systém nabízené možnosti. V našem případé zvolte,HD. (A, B jsou označení disketových jednotek a volí se, jestliže je seznam souřadnic nahrán na disketé). Na dotaz "název souboru" zadejte z klávesnice "vinostan" nebo "vinozmvm". (Kromé funkce "kat" se názvy souboru v systému KOKEŠ vždy zadávají bez přípony.) Po zadání názvu se soubor načte do tzv. pracovní oblasti systému.
Jak načtený seznam souřadnic zobrazit ? Vyvolejte funkci "cel" (skupina funkcí GRF) a v proménném menu vyberte volbu "SS". Provedli jste určení výřezu kresby pro celý SS, tzn. že na obrazovce je možné zobrazit všechny body seznamu souřadnic. Nyní zvolte funkci "kss" a po volbé "CEL" se všechny body SS vykreslí na obrazovku. Zobrazí se nabídka, zda dále kreslit čísla bodu (dále jen CB) nebo souřadnice Z (výšky). Zvolte CB. Obrazovka se zaplní všemi čísly bodu. (Není nutné čekat, až se celá obrazovka zaplní čísly bodů, kresbu CB lze přerušit klávesou "ESC".) Vzhledem k tomu, že po vykreslení celého SS i s CB je situace na obrazovce nepřehledná, smažeme kresbu SS funkcí "smz" a body necháme znovu vykreslit funkcí "kss". Čísla bodů již nevykreslujte - z funkce "kss" odejdete předčasně buď tak, že stisknete pravé tlačítko myši (resp. klávesu
Spustte fúnkci "det". Tato funkce vytváří výřez kresby na obrazovce zadaný dvěma protilehlými body. Stisknutím levého tlačítka myši na libovolném místě obrazovky určíte l.roh výřezu. Pohybem myši od tohoto bodu na všechny strany vytväříte pružný obdélník a tím volíte detail. Po určení druhého rohu se vytvoří nový výřez a vykreslí se v ném body. Zvolte si takový detail, aby bylo uvnitř několik bodů. Očíslujte si body uvnitř zvoleného obdélníka opětným spuštěním funkce "kss" i s volbou CB (zobrazení čísel bodů).
Pro volbu výřezu o uráitém méřítku slouží funkce "mer", u které se zadává méřítkové číslo a středový bod výřezu.
DALŠÍ PRÁCE SE SEZNAMEM SOUŘADNIC
Tisk, rušení a oprava bodů v SS
Tisk SS. Zvolte funkci "tss", u výbéru množiny vyberte volbu "CEL". Na obrazovce se začne vypisovat celý seznam souřadnic. Pro přerušení tisku zmáóknéte klávesu "ESC". Najed'te kursorem do horní části levého sloupce menu a stisknéte tlačítko myši na políčku "RPT" (opakovaní předešlé funkce). Spustí se znova funkce "tss". Tentokrát zvolte množinu bodů "UOB" - budou se tisknout údaje o bodech uvnitř zadaného obdélníka. Obdélník se zadává dvěma rohy (stejným způsobem jako při volbě výřezu kresby funkcí "det"). Podobné lze vypisovat i interval bodů, body se stejným prefixem (tj. se stejnou posloupností libovolného poátu počátečních znaků CB), jednotlivé body atd.
Rušení bodu. Zvolte funkci "rss". V proměnném menu se objeví nabídka množiny bodů, zvolte "BOD". Znamená to, že se budou rušit jednotlivé body, které se zadají buď identifikací (pomocí kursoru) na obrazovce nebo z klávesnice číslem bodu. (Identifikovat bod kursorem na obrazovce znamená najet kursorem do blízkosti bodu a stisknout levé tlačítko myši.) Bod se označí křížkem a po kladné odpovědi na dotaz "opravdu ?" bod zmizí z kresby na obrazovce a je zrušen v SS. Následuje dotaz na další bod určený k rušení. Nechcete-li již rušit žádný bod, odejdéte z funkce klávesou "ESC".
Oprava bodu. Zvolte funkci "oss", u výběru množiny bodů zvolte opét "BOD" a už známým způsobem bod identifikujte. V další nabídce "co opravit ?" se nabízí nékolik možností (číslo bodu, jednotlivé souřadnice, poloha, souřadnice Z). Zvolte např. "VSE". K edítaci z klávesnice se nabídnou všechny údaje, které jsou k bodu k dispozici, tj. souřadnice bodu, popř. jeho číslo, výška a třída přesnosti (v systému KOKEŠ mohou existovat i body bez čísla). Šipkami se lze přesunovat po řádku a opravit potřebné údaje. Opravte nékterý z údajů (napište z klávesnice jinou číslici) a stisknéte klávesu "RETURN". Pokud jste zménili souřadnice, bod se přesune do nové polohy (souřadnice méňte v tomto případě pouze v metrech, aby byl posun patrný na obrazovce).
Založení nového seznamu souřadnic
Dříve než pŕistoupíme k založení nového SS funkcí "nss", spustte funkci "ohs" (skupina funkcí SS). Funkce "ohs" je určena pro opravu údajů tzv. hlavičky SS. Volbou "TIS" vypište všechny údaje hlavičky. Zménu údajů zatím neprovádějte. Důležité v tomto okamžiku je všimnout si, jaké údaje hlavička SS obsahuje. Při vytváření nového SS funkcí "nss" bude totiž třeba zadat údaje pro hlavičku nového SS.
Spustíme funkci "nss". Systém vypíše varování - stávající SS nebyl zapsán funkcí "zss". Varování necháme bez povšimnutí a odpovědí "Ano" potvrdíme vymazání starého SS z pracovní oblasti (všechny zmény provedené v SS jsou tak ztraceny). Poté následují dotazy na jednotlivé položky hlavičky SS. Při zadávání údajů "přesnost souřadnic" a "souřadnice >7 cifer" je třeba uvážit, v jakém rozmezí se budou pohybovat souřadnice bodů zakládaného SS. Bude-li poóet cifer souřadnic přesahovat 7, je nutné zadat tzv. redukce SS. Redukce SS si můžeme představit jako souřadnice pomyslného bodu, od nichž se souřadnice žádného skutečného bodu SS neliší o více než 7 cifer. Bližší informace o redukcích můžete získat v dokumentaci systému, kapitola "C. INTERAKČNÍ GRAFICKÝ SYSTÉM - SPOLEČNÉ INFORMACE", odstavec "Přesnost". V interakčním prostředí tuto kapitolu najdete, když na políčku "HLP" v levém sloupci menu stisknete 2x za sebou levé tlačítko myši a v proměnném menu zvolíte políčko "KOK".
Vstup nových bodů do seznamu souřadnic
Vstup bodů do SS se provádí funkcí "vss". Spustte funkci "cel", volba "SS". V tomto případě, kdy jsme vytvořili nový seznam souřadnic který neobsahuje žádné body, se vytvoří výřez s měřítkem 1:500. Spustte funkci "vss". Nabídky v proměnném menu si zatím nevšímejte a zkuste zadat nové body z klávesnice. Napište číslo nového bodu a jeho souŕadnice (v odpovídajícím pořadí). Pokud se bod neobjevil na obrazovce, zadali jste souřadnice ležící mimo stávající výřez. Pomoc je snadná. Levým tlačítkem myši ukažte znovu na funkci "cel", volba "SS". Vytvoří se takový výřez, aby se v něm zobrazily všechny body SS, tedy i ten který jste právé zadali. Zadejte z klávesnice nékolik dalších bodů - můžete zadat i body bez CB a body se souřadnicí Z. (Liší-li se souřadnice zadávaných bodů pouze v několika málo cifrách můžete vyvolat údaje naposled zadané z klávesnice funkční klávesou
Podívejme se na volby v proménném menu. Volby "RXV" a "RYV" umožňují zadat tzv. redukce X a Y pro vstup. Pozor - tyto redukce nemají naprosto nic společného s redukcemi SS o kterých byla řeč výše. Slouží pouze pro funkci "vss" k usnadnéní vstupu z klávesnice. Při zadávání bodů z klávesnice se vám možná stalo že jste na začátku každého zadání museli vytukávat stále stejné cifry (desetitisíce, tisíce stovky metrů apod.) i když se souřadnice jednotlivých bodů lišily třeba jen v jednotkách metrů. (Jako jisté usnadnění bylo možné použít klávesu "F3".) Nastane-li podobná si.tuacé, můžete v kterýkol.iv okamžik ukázat v proménném menu na , volbu "RXV" či "RYV" a poté zadat redukci X či Y pro vstup (to znamená ony tisíce či stovky metrů které se neméní). Při zadávání dalšího bodu SS pak namísto celých souřadnic napište na klávesnici jen zbývající "drobné" - tj. jednotky, desítky metrů apod. Bod SS bude mít souřadnice které vzniknou jako součet redukcí X a Y pro vstup a "drobných" zadaných při vstupu údajů pro bod. Vo
lba "+1" umožňuje nastavit automatické číslování vstupujících bodů (čísla bodů vzrůstají po jedné a nemusí se zadávat z klávesnice). Tedy při zadávání většího počtu po sobé jdoucích čísel bodů je vhodné použít automatické číslování "+1".
Zatím jsme zadávali nové body SS z klávesnice. V béžné praxi se body zadávají digitizerem. Při zadávání z digitizeru může být velmi užitečné použití automatického číslování (číslo bodu nelze v tomto případé jinak zadat), avšak redukce pro vstup "RXV" a "RYV" musí být vynulovány (z digitizeru vstupují vždy plné souřadnice bez redukcí). Vstup bodů z digitizeru nebudeme provádét.
Nakonec si ješté ukážeme jak by bylo možné zadat nové body kursorem. Tento způsob zadávání bodů není v geodetické praxi běžný, uplatní se pouze ve výjimečných případech. Zde ho uvádíme hlavně proto, abychom si ukázali význam volby "GRA" v horní části levého sloupce menu. Stručnou charakteristiku volby "GRA" jste si již mohli přečíst na začátkú práce podle této příručky, když jste vypisovali informace volbou "SYS" v horním políóku levého sloupce menu.
Při spušténé funkci "vss" najedte kursorem na políčko "GRA" a stisknéte levé tlačítko myši (zapnuté "GRA" je signalizováno zménou barvy políčka). V okamžiku, kdy se funkce "vss" dotazuje na bod SS, najedte kursorem do grafické plochy a stiskněte levé tlačítko myši. Na obrazovce se objevují nové body (pokud máte nastavené automatické číslování potom mají i čísla). Když si ješté "zapnete" políčko "TRS" (trasování souřadnic), budete mít přehled o souřadnicích kursoru a tím i o souřadnicích vstupujících bodů. Body, které takto vstoupily do SS, nemají žádnou oporu v naměřených hodnotách. Byly prostě jen "sejmuty kursorem" z grafické plochy obrazovky.
Políčko "GRA" lze podobné využít i v jiných funkcích systému KOKEŠ. Doporučujeme políčko "GRA" vypínat hned po akci, pro kterou jste ho aktivovali.
Transparentní funkce
Na závér pojednání o SS připojíme ješté poznámku o transparentních funkcích, která má obecnou platnost v celém systému KOKEŠ. Možná jste si všimli při používání helpu či funkcí "cel" a "kss", že pokud jste je spustili z menu pří béhu jiných funkcí, neocitli jste se po jejich skončení na hlavním bodu programu (tj. na dotazu "Co chceš ?"), ale vrátili jste se zpét do funkce, ze které byly vyvolány. Funkce s touto vlastností se nazývají transparentní a kromé helpu jsou to všechny grafické funkce (skupina funkcí GRF) a nékteré další ("kal", "kat", "prt" atd.).
ZAČÍNÁME S VÝKRESEM
Funkcí "css" znovu načtéte původní SS "vinostan" či "vinozmvm". Načtěte výkres z HL pomocí funkce "cvy". Název výkresu je stejný jako u SS a záleží opét na zvolené technologii ("vinostan" pro standardní technologii, "vinozmvm" pro technologii ZMVM). Vytvořte výřez pro celý výkres, tzn. zvolte funkci "cel", volba "VYK". Vykreslete výkres na obrazovku pomocí funkce "kvy". Nakreslí se celý výkres, včetné částí, které leží mimo tzv. limity výkresu. Výkres má podobné jako seznam souřadnic svou hlavičku. (Hlavičku výkresu můžete vypisovat popřípadé měnit funkcí "ohv".) Jednou z položek hlavičky výkresu jsou limity výkresu. Spustte znovu funkci "cel", volba "LIM". Na obrazovku se vykreslí jen část výkresu ležící mezi jeho limitami.
Nyní si řekneme alespoň základní informace o struktuře výkresu. Základní informační jednotkou výkresu je objekt. Objekt může obsahovat grafické prvky - liniové elementy (linie), textové elementy (texty) a negrafické údaje, tzv. atributy. Jednotlivé objekty je možné sdružovat do vrstev. (V jedné vrstvě se nacházejí objekty, které se týkají určité problematiky. Tak lze od sebe v případé potřeby oddélit např. objekty plynového a vodovodního vedení, plánovaného a skutečného stavu atd. - podle potřeb toho kterého uživatele.) Rozvržení bodů do liniových elementů, liniových a textových elementů do objektů či objektů do vrstev jsou záležitosti, které si určuje uživatel sám (tak, aby to nejlépe vyhovovalo aplikacím, kterými se zabývá).
Spusťte funkci "kbv" (skupina funkcí GRF, volba "POL"). V kresbě se vyznačí body výkresu malým čtverečkem.
Zvolte funkci "ide" pro identifikaci. Z nabídky v proměnném menu zvolte "OBJ". Ukažte myší na libovolný bod výkresu. Objekt, ve kterém zvolený bod výkresu leží, je identifikován. Všechny body identifikovaného objektu se na obrazovce vyznačily vétším čtverečkem. Ve spodní části menu se vypsaly informace o čísle identifikovaného objektu, ve které vrstvé objekt leží, kolik mä liniových a textových elementů, kolik obsahuje bodů a kolik má atributů. Identifikace objektů je nutná pro práci s výkresem (např. pro tisk, rušení, kopírování objektů) aby bylo jasné, kterého objektu se provádéná operace týká. (Podobné při práci s liniovým resp. textovým elementem musí být identifikován liniový resp. textový element, při práci s bodem musí být identifikován bod.)
Tisk identifikovaného objektu se provede funkcí "tis", volbami "OBJ"a "RET" (tj. poslední identifikovaný objekt). Na obrazovce se objeví výpis identifikovaného objektu. Na začátku jsou uvedeny obdobné informace jako při identifikaci objektu. Následuje výpis atributů (pokud objekt néjaké obsahuje) a za ním výpis jednotlivých bodů (sdružených do liniových elementů) a textových elementů.
Zastavme se u tisku bodu. Každy ŕádek tisku pŕedstavuje 1 bod a jsou na ném tyto údaje - typ (geometrie) spojení, souŕadnice bodu a jednotlivé informace k bodu - v systému KOKEŠ lze dávat libovolné informace k jednotlivým bodům. Označení informace tvoří vždy jedno písmeno velké anglické abecedy - u jednoho bodu tak může být až 26 různých typů informací. Některé typy informací jsou vyhrazeny pro tzv. standardní informace:
Nyní ponecháme stranou informace k bodům a všimneme si více položky "typ spojení" (první písmeno na každém řádku). Typ spojení určuje, jakým druhem čáry je daný bod spojen s předchozím bodem.
Možné typy spojení jsou tyto:
Spojení NL, NR a NC znamená, že geometrie linie (přímka, kruhový oblouk, křivka) je zachována (např. pro výpočet plochy, interpolaci křivky ápod.), ale čára se mezi těmito body nekreslí.
Body jsou sdruženy do liniových elementů. Liniový element je podmnožina bodů objektu, se kterou lze najednou provádét určité operace (např. tisk nebo opravu). První bod liniového elementu má vždy typ spojení P. (Tím není ŕečeno, že každý bod s typem spojeni P musí být počátečním bodem imiového elementu!) Obsahuje-li jeden objekt více liniových elementů, jsou tyto elementy pŕi tisku objektu oddéleny jedním volným ŕádkem.
Bod s typem spojení T označuje textový element. Každý textový element obsahuje právé jeden text.
Spusťte znovu funkci "tis", volba "LIN", a kursorem najed'te na některý bod.(nebo zvolte "RET"). Na obrazovce se vypíší pouze body identifikovaného liniového elementu.
Ukázali jsme, jak se identifikuje objekt. Nyní ješté vysvétlíme, jak se identifikuje bod, liniový element a textový element. K identifikaci bodu dojde ukázáním na tento bod kursorem a stisknutím levého tlačítka myši. Po této akci je zároveň identifikován liniový element a objekt, v némž zvolený bod leží. Liniový element resp. objekt se tedy identifikuje pomocí libovolného bodu, který v elementu resp. v objektu leží. Objekt lze navíc identifikovat i zadaním jeho čísla z klávesnice. Textový element se identifikuje tak, že ukážeme kursorem na levý dolní roh textu. V nékterých pŕípadech (napŕ. při velkém zvétšení kresby pomocí funkce "det") by mohla identifikace textu činit potíže. V tom případe
stačí funkcí "kbv" vykreslit body výkresu a je okamžité vidLt, kde leží levý dolní roh textu. Identifikován může být vždy maximálné jeden objekt, liniový element a bod a jeden textový element. (Každá nová identifikace objektu, liniového resp. textového elementu či bodu způsobí, že předtím identifikovaný objekt, liniový resp. textový element či bod přestane být identifikován.)
DALŠÍ PRÁCE S VÝRRESEM
Tvorba liniových elementů
Pro další práci si znovu vykreslete SS bez CB (funkce "kss", volba "CEL" a opuštění funkce klávesou "ESC"). Liniový element budeme vytvářet funkcí "lin". Před spušténím funkce "lin" je třeba založit nový nebo identifikovat již existující objekt. Vytvářený liniový element se stane součástí tohoto objektu. V tomto. okamžiku budeme chtít, aby nový liniový element byl součástí nového, dosud neexistujícího objektu. Nové objekty se zakládají funkcí "obj" (skupina funkcí VYK). Spustte funkci "obj". Provedlo se založení nového objektu (jeho číslo se vypíše do protokolu). Tento objekt je zároveň identifikován.
Spusťte funkci "lin". První bod liniového elementu má typ spojení P (je nastaveno automaticky), další body jíž mohou být pospojovány přímkou (L), kruhovým obloukem (R) nebo křivkou (C). Další možnosti spojení jsou NL, NR, NC. Typ spojení se vždy volí v proménném menu. Právě platný typ spojení je signalizován v horním informačním řádku, vlevo od méřítka. Dojde-li při vytváření liniového elementu k chybě, lze poslední spojnici zrušit volbou "-". Celý element se zruší volbou "0".
Vytvořte liniový element z nékolika bodů. Najeďte kursorem na některý bod výkresu a zmáčknéte levé tlačítko myši. Pro druhý bod automaticky naskočí typ spojení L. Najeďte na další bod a odmáčkněte tlačítko myši. Snažte se vytvářet liniový element jinak než je stávající kresba, abyste méli ihhed vizuální přehled o spojování. Typ spojení L bude nastaven dokud neprovedete v proměnném menu zménu typu spojení. Nyni typ spojení ménit nebudeme. Proveäte ještě spojení nékolika dalších bodů. Mezitím zkuste také volbu "-", která ruší poslední zadanou spojnici. Tvorbu liniového elementu ukončete klávesou "ESC". Nyni si vytvořte ješté jeden liniový element - znovu zvolte funkci "lin" a po zmáčknutí prvního bodu vyzkoušejte i ostatní typy spojení. Oba liniové elementy jsou součástí jednoho objektu. Při vytváření kruhových oblouků je třeba zadat za sebou dva body s typem spojení R. Při typu spojení C se křivka vykreslí až po ukončení funkce "lin", kdy nž je zřejmé z kolika bodů se má ínterpolovat.
Vytvořený objekt si vytisknete na obrazovku již známou funkcí "tis", Volby "OBJ" a "RET".
Při tvorbé liniového elementu lze použít též volbu "GRA", o které je zmínka již v kapitole o seznamu souřadnic. Znovu upozorňujeme, že použití grafického snímání z obrazovky je třeba dobře uvážit a po provedené akci grafické snímání zase vypnout. Na tvorbě liniového elementu si ukážeme, jaké nebezpečí skýtá neuvážené použité či omylem zapnuté grafické snímání. Předpokládejme, že chceme vytvořit liniový element - uzavřený trojúhelník. Grafické snimání necháme vypnuté. Spustíme ftxnkci "lin" a identifikujeme kursorem bod SS nebo výkresu. Získáme tak první bod liniového elementu. Druhý bod elementu chceme získat grafickým snímáním. Zapneme grafické snímání a ukážeme kursorem do grafické plochy. Máme druhý bod liniového elementu. Třetí bod chceme získat identifikací néjakého bodu SS ve výkresu. Najeďte do blízkosti nejakého bodu a zmáčknete levé tlačítko myši. Pokud jste zapomnéli vypnout grafické snímání, třetí bod liňiového elementu nebude ve skutečnosti bod, který jste chtéli identifikovat. Bude to graficky s
ejmutý bod, jehož souŕadnice se budou lišit od blízkého bodu SS či výkresu. Podobné, když chceme uzavřít vytvářený liniový element na trojúhelník, identifikujeme jeho výchozí bod. Pokud je i v tomto případé políčko "GRA" zapnuté, neprovedli jsme ve skutečnosti identifikaci, ale grafické snímání, a liniový element ve skutečnosti nebude uzavřen. Zkuste si toto místo zobrazit v detailu, rozdíl bude patrný i vizuálné.
Tvorba textových elementů
Spustte funkci "tex". Text bude součástí založeného objektu. Na otäzku "referenční bod textu" přesuňte kursor na zvolené místo a zmáčknéte levé tlačítko myši. Nyní na klávésnici zapište libovolný text a stiskněte klávesu "RETURN". Text se zobrazí na obrazovce. Můžete vkládat další texty nebo funkci ukončit klávesou "ESC". Parametry textu (tj. výška textu, stočení atd.) jsou předem nastaveny. Nastavení se provádí funkcí "ini", kterou probereme dále. Po seznámení se s funkcí "ini".budete moci vytvářet texty různě vysoké, stočené, barevné atd.
Opravy ve výkresu
Spusťte funkci "opr". Touto funkcí lze opravit liniový element (Volba "LIN"), text ("TEX"), bod ("BOD"), dtr.ibut ("ATR"), Vrstvu ("VRS"), kreslicí klíč ("KK") a symbol ("SYM").
Nejprve provedeme opravu bodu. Po volbě "BOD", identifikujte kursorem bod a z nabídky v proménném menu zvolte "VSE". V protokolu se vypíší údaje o bodu - typ spojení, souřadnice a informace (pokud je bod má). Přepisováním z klávesnice (při použití kláves "šipka vpravo" a "šipka vlevo" se kursorem přejíždí text beze zmény) lze opravit všechny údaje najednou. Opravené údaje odešlete klávesou "RETURN". Chcete-li opravit u bodu pouze nékterý z jeho údajů, vybere se v proménném menu příslušná volba. ZVolte "OK" (konec opravy identifikovaného bodu) a identifikujte jiný bod. Vyberte např. volbu "X" pro zménu x-ové souřadnice. Změňte souřadnici X na metrové pozici a stisknéte klávesu "RETURN". Bod se přesune do nové polohy. Ukončení funkce dosáhnete klávesou "ESC".
Oprava liniového elementu. Spustte znovu funkci "opr". Po volbé "LIN" identifikujte kursorem libovolný liniový element. Vypíší se údaje o bodu, na který jste ukázali kursorem, a v proménném menu se objeví nabídka operací pro opravu liniového elementu. Prvni políóko (volba "TIS") umožňuje tisk všeeh bodů elementu. Další políčka jsou určena pro pohyb po liniovém elementu. Volba "+" posouvá kroužek o 1 bod dopředu, "-" 0 1 bod dozadu, "l.b" na první a "kon" na koncoVý bod liniového elementu. IdentifikoVaný bod je signalizován kroužkem. Volba "O.b" znamená nastavení na začátek (před první bod) liniového elementu a má význam pro vkládání bodu či linie (viz dále) před první bod elementu. Kroužek lze umístit také rovnou na nékterý bod liniového elementu (volba "BOD"). Dále proménné menu obsahuje volby pro vlastní opravy liniového elementu - volby "OBO" a "RBO" jsou určeny pro opravu a rušení identifikovaného bodu, "VBO". a "VLI" pro vkládání bodu a linie a volba "RSE" pro rušení segmentu. Opravy, rušení či vkládá
ní bodu si můžete vyzkoušet sami - povedou vás dotazy systému a nabídky odpovědí v proměnném menu (opravu bodu už jste navíc zkoušeli v předchozím odstavci). Nabídka proměnného menu se vysvětlí v dolních řádcích protokolu po volbě "?" (první políčko proměnného menu). Návrat do výchozího stavu (možnost pohybu po liniovém elementu resp. volba druhu opravy liniového elementu) se vždy provádí stiskem klávesy "ESC", popř. vícenásobným stiskem klávesy "ESC".
Pro vkládání linie posuňte kroužek na bod, od kterého chcete vkládat linii. Po volbě "VLI" se linie na tomto bodě přeruší a můžete začít s vkládáním nové linie (body se vkládají stejným způsobem ako při vytváření nového liniového elementu). Po vložení nové linie stiskněte klávesu "ESC".
Volbou "RSE" se provádí rušení segmentu. Segment je část liniového elementu, daná počáte8ním a koncovým bodem segmentu. Jako začátek segmentu zvolte libovolný bod liniového elementu (identifikujte tento bod kursorem), jako konec segmentu označte bod liniového elementu ležící za počátečním bodem segmentu. (Při práci se segmentem je potřeba pamatovat na to, že body segmentu leží mezi jeho počátečním a koncovým bodem ve směru, v jakém jdou body liniového elementu za sebou - po identifikaci liniového elementu je tento smér znázorněn šipkami). Body segmentu sé označí. Po kladné odpovědi na kontrolní dotaz ("opravdu ?") se body segmentu zruší.
Oprava textu. Zvolte funkci "opr", volba "TEX". Najedte kursorem na levý dolní roh libovolného textu a stiskněte levé tlačítko myši (tzn. identifikujte text). Na dotaz "co opravit ?" zvolte např. výšku textu a z klávesníce či z menu zadejte novou výšku. Text se ihned změní podle zadané výšky. Obdobným způsobem můžete vyzkoušet i ostatní nabídky k opravé textu. Např. několikerým opravením vztažného bodu za sebou u stejného textu máte možnost porozumět, co termín "vztažný bod" znamená a jak se projevuje jeho zména.
Tabulky vrstev, čar a symbolů
Způsob vykreslení čar ve výkresu (tj. volba typu čar - plná, čárkovaná apod., symbol na čáře atd.) je dán tzv. kreslicím klíčem. V předchozí kapitole jsme hovořili o informacích k bodům. Standardní informace "K" určuje kreslicí klíč. Kreslicí klíč je uveden vétšinou u prvního bodu každého elementu, popř. na kterémkoliv jeho dalším bodě a určuje typ čáry na následující bod, popř. body (až k bodu, který má jinou informaci "K" nebo až do konce liniového elementu). V adresáři systému KOKEŠ existuje tabulka čar (soubor KOKES.CAR). V ní jsou uvedena čísla jednotlivých kreslicích klíčů a ke každému kreslicímu klíči údaje o barvě čáry na obrazovce, o typu čáry, o pisátku (které se používá při kresbé čáry na plotteru), o druhu symbolu na čáře a způsobu jeho umístění.
V systému KOKEŠ je možný dvojí způsob vykreslení liniových a textových elementů. Oba způsoby se od sebe liší pouze barvou těchto elementů.
Prvním způsobem vykreslení je tzv. vykreslení podle kreslicích klíčů. V tomto případé se v dostatečně velkém méřítku kreslí liniové elementy přesné podle parametrů uvedených v tabulce čar pro příslušný kreslicí klíč. Barva textu (a v případě kresby na plotter i číslo pisátka) je rovněž určena tabulkou čar (každý text má svůj kreslicí klíč).
Druhý způsob vykreslení výkresu je podle vrstev. Každý objekt patří do určité vrstvy. (Vrstva, do které objekt patří, se vypisuje při každé identifikaci objektu i při tisku objektu funkcí "tis".) Chceme-li rozlišit jednotlivé vrstvy na obrazovce, volíme vykreslení podle vrstev. V adresáři systému KOKEŠ existuje kromé tabulky čar i tabulka vrstev - soubor KOKES.VRS. Tabulka vrstev obsahuje názvy vrstev použitých ve výkresu a ke každé vrstvé mj. pisátko a barvu. Tím je dáno, jakou barvou čáry se mají kreslit objekty patřící do dané vrstvy v případé, že je navolena kresba podle vrstev.
Způsob vykreslení se volí ve funkci "ini" (skupina funkcí W). Spusťte funkci "ini", volba "GRF". Z nabídky v proménném menu vyberte "URO" (úroveň vykreslení). Možná odpovéd' je "1" - vykreslení podle kreslicích klíáů, nebo "0" - vykreslení podle vrstev. Zvolte vykreslení podle vrstev a opustte funkci "ini" klávesou "ESC". Okamžitě se provede vykreslení liniových i textových elementů podle vrstev.
Nakonec této kapitoly připojíme ješté jednu krátkou poznámku k vykreslování liniových a textových elementů. Je-li zvolen na obrazovce takový výřez kresby, že měřítko kresby je pomérně malé, bylo by zbytečné kreslit liniové elementy přesné podle tabulky čar (tj. se všemi symboly, přesným čárkováním atd.). Vzhledem k rozměrům kresby by to na výsledku nebylo patrné a čas pro vykreslení by byl . zbytečné dlouhý. Proto se v tomto případě liniové elementy vykreslují tzv. náhradními (jednoduššími) typy čar (jsou rovněž uvedeny v tabulce čar). Přesná kresba podle kreslicích klíčů se provádí až od jistého, tzv. hraničního méřítka. (Hodnota tohoto měřítka se volí opét ve funkci "ini"). Kresba textových elementů nezávisí na hraničním méřítku, ale je dána velikostí konkrétního textu v konkrétním výřezu kresby. Jestliže by skuteáná výška textu ve výřezu kresby klesla pod I mm, nakreslí se místo textu vodorovná čárka odpovídající svou délkou délce textu.
Podobné jako hraniční méřítko pro kresbu čar a symbolů existuje i hraniční měřítko pro kresbu křivek. Křivkové spojení bodů se při výřezech kresby v menším měřítku než je toto hraniční nahrazuje spojením přímkovým.
Výběry objektů a vrstev
Při práci s výkresem je někdy užitečné mít zobrazené jen nékteré objekty či vrstvy, s kterýmí se právé pracuje. K tomuto účelu slouží funkce "sel" (skupina funkcí VYK). Dříve než přejdeme k této funkci, spustte funkci "sta" (rovněž skupina funkcí VYK). Pomocí této funkce získáte přehled o vrstvách použitých ve výkresu o množství bodů a objektů v jednotlivých vrstvách atd. Všimněte si, že celkový počet objektů se shoduje s počtem vybraných objektů. Je to proto, že funkce "sel" pro výbér se dosud nespouštěla žádný výběr se tedy zatím neprovádél (resp. jsou vybrány všechny objekty).
Spusťte funkci "tis", volba "OBJ", a identifikujte objekt, který chcete vybrat. Vypíší se informace o identifikovaném objektu, mimo jiné áíslo objektu a vrstva, ve které objekt leží.. Spustte funkci "sel"., volba "TIS". Vypíší se číslá vybranýeh objektů (v tomto okamžiku to jsou všechny objekty výkresu). Nyní vybereme objekt, který jste naposled identifikovali. Proveďte posloupnost následujících kroků ve funkci "sel": volba "NOV" (nový výběr), "OBJ" (bude se vybírat objekt) a zadejte číslo objektu nebo "RET". Po spušténí transparentní funkce "obn" z menu se zobrazí pouze vybraný objekt. Zkuste další výbér. Stiskněte klávesu "ESC", dostanete se zpét k výchozí nabídce funkce "sel". Zvolte "+" (k vybranému objektu se budou přidávat další objekty), dále "VRS" (budou se pŕidávat objekty patřící do určité vrstvy) a název jakékoliv vrstvy. Nyní jsou kromé původního objektu vybrány ješté všechny objekty, které leží v zadané vrstvě. Po spušténí transparentní funkce "obn" se opét zobrazí vybrané objekty. Vyzkoušejte s
i různé kombinace výběru. Zobrazení vybraných objektů se nemusí provádét po každém kroku. Vždy se vypisuje informace o počtu nalezených objektů, navíc volba "TIS" ve výchozí nabídce funkce "sel" umožňuje vypsat čísla právě vybraných objektů.
Kromě výstupní funkce "zvy" (zápis výkresu v binárním tvaru) všechny ostatní funkce systému pracujf pouze s vybranými objekty. K funkci "sel" jedno upozornění. Po volbé "NOV" se v tabulce
vybraných objektů, podle ktaré systém pracuje, vynulují všechny položky. Pokud v tuto chvíli opustíte funkci "sel" klávesou "ESC", nebude vybrán žádný objekt.
VÝPOČETNÍ FUNKCE
Na začátku uvederoe některé skutečnosti, které platí pro všechny výpočetní funkce:
Nyní probereme několik výpočetních funkcí.
Funkce "vbb" počítá vzdálenost mezi dvěma body a smérník z prvního bodu na druhý bod. Spustte funkci "vbb", identifikujte první bod a druhý bod. Vypočte se vzdálenost a směrník. Nyní můžete zadávat další body, u každého z nich se vypočte vzdálenost k prvnímu bodu a směrník z prvního bodu na další bod.
Výpočet vytyčovacích prvků. Zvolte funkci "vyt". Vyberte poáítané vytyčovací prvky (např. "oba"). Pro zadání pŕímky si vyberte z nabídnutých variant např. "2B" a přímku zadejte. Vyberte množinu bodů, pro kterou se budou vytyčovací prvky počítat, napŕ. "UOB". Zadejte kursorem výŕez obdélníka (jako u funkce "det").
Pro body, které leií uvnitř zadaného obdélníka, se v tabulce vypíší požadované vytyčovací prvky. Množinu bodů, pro kterou se tyto prvky počítají, lze opakované zadávat. Vytyčovací prvky počítané pro jednotlivé body se vypisují přímo na řádce vedle čísla zadaného bodu. Funkci ukončíme pomocí klávesy "ESC" nebo volbou následující funkce z menu.
Ortogonální metoda. Spustte funkci "ort". Zvolte zadání přímky, např. "2BD". (Identifikujte dva body a z klávesnice zadejte vzdálenost rovnobéžky). Po zadání se tečkované nakreslí orientovaná pŕímka a trojúhelníkem se vyznačí výchozí bod, od kterého se zadávají hodnoty staničení. Nyní zadejte staničení a kolmici z klávesnice. Kolmice se záporným znaménkem se zobrazí vlevo od orientované přímky, kolmice bez znaménka (kladná) vpravo od pŕímky. Vypočtený bod se zobrazí křížkem v kroužku. Pro ukládání vypočtených bodů do SS platí pro všechny výpočetní funkce následující pravidla:
Výpočet paty kolmice spušténé z bodu na přímku. Spustte funkci "pat", jako zadání přímky zvolte tentokrát "HS". Identifikujte bod a z klávesnice zadejte smérník přímky. Identifikujte postupné různé body. Postupné se počítají souřadnice pat kolmic spušténých z jednotlivých bodů na zadanou přímku.
Protínání z délek. Spustte funkci "pzd". Identifikujte dva body. Z klávesnice zadejte dvé délky. Okolo zadaných bodů se tečkované vykreslí dvé kružnice. Pokud jsou délky vhodné zadané, protnou se kruinice ve dvou bodech. V proménném menu můžete zvolit buď "-1" (vypočte se bod ležící nalevo od orientované úsečky) nebo "1" (pro bod vpravo).
Výpočet ploch. Spustte funkci "plo". Možné jsou dva způsoby zadání plochy. Prvním je zadání liniového elementu (volba "LIN"), kdy se identifikuje ve výkresu uzavřený liniový element. Ihned se vypočte plocha tohoto liniového elementu. Druhým.způsobem je zadávání jednotlivých lomových bodů obrazce, jehož plochu chcete vypočítat (volba "BOD"). Při zadávání lomových bodů obrazce lze volbou "-" zrušit poslední platnou spojnici. Plocha se vypočte v okamžiku, kdy při zadávání lomových bodů dojde k uzavření obrazce. Uzavření obrazce nastává buď opětovnou volbou výchozího bodu (poslední bod je totožný s prvním) nebo stisknutím klávesy "RETURN", které spojí naposledy zadaný lomový bod s výchozím bodem. K vypočtené ploše je možné opakovaně přičítat (volba "+") nebo od ní odečítat (volba "-") plochu dalších obrazců.
PRÁCE SE SOUBORY, VSTUPNÍ A VÝSTUPNI FUNKCE
Vstupní a výstupní funkce systému jsou funkce umožňující vstup a výstup dat ze systému KOKEŠ a některé další funkce.
Na začátku této kapitoly nékolik slov k termínu "soubor", který se v systému KOKEŠ (a zejména právě ve vstupních a výstupních funkcích) často používá. Souborem se rozumí množina údajů označená jménem, která je zapsána na disketé či disku. Soubor může být v binárním nebo textovém tvaru. Binární tvar je základním tvarem ukládání dat (SS a výkresu) v systému KOKEŠ. Je výhodnéjší zejména ve značném .šetření áasu při přenosech souborů a. v šetření prostoru na disku. Údaje však nejsou ve tvaru, který by umožňoval např. opravy textovým editorem. Binární soubory mají příponu ".SS" pro SS a ".VYK" pro výkres. Data uložená v textovém tvaru je možné prohlížet nebo opravovat textovým editorem. Textové soubory mají příponu ".STX" pro SS a ".VTX" pro výkres.
Zatím jsme se seznámili se vstupními funkcemi "css" a "cvy" pro vstup SS a výkresu v binárním tvaru. Textové tvary SS a výkresu lze načíst stejným způsobem pomocí funkcí "cst" a "cvt".
Funkce pro zápis v binárním tvaru jsou "zss" (pro seznam souřadnic) a "zvy" (pro výkres). Zápis v textovém tvaru provádí funkce "zst" (pro seznam souřadnic) a "zvt" (pro výkres).
Zkusíme provést zápis SS a výkresu. (Vlastníte-li pouze demonstrační verzi, následující dva odstavce si jen přečtéte - demonstraání verze neumožňuje zápis dat).
Spusťte funkci "ohv" a "ohs" a změňte název výkresu a SS. Tím zabráníte tomu, aby se zápisem přepsal původní SS a výkres. Nyní zapíšeme na pevný disk SS a výkres v textovém tvaru. Zvolte funkci "zst", volbu "HD", v technologii ZMVM odsouhlaste, že nebudou zapsány body bez CB. Po zadání vstupních parametrů se SS zapíše do textového souboru na disku. Po ukončení práce se systémem KOKEŠ by se takovýto soubor dal např. vypsat na tiskárnu běžnými způsoby. Úplné stejným způsobem můžete zapsat výkres do textového tvaru pomocí funkce "zvt".
Načtěte zapsané textové soubory. Zvolte funkci "cst". Na dotaz "vymazat starý SS v PO ?" zvolte "Ano" a načtéte SS z pevného disku. Stejně použijte funkci "cvt". Známými funkcemi "cel","kvy" a "kss" docílíte zobrazení SS a výkresu, které jste předtím zapsali.
Prohlížení názvů souborů (a nékterých dalších údajů o souborech) uložených na disketé nebo na disku v adresáři uživatele umožňuje funkce "kat". Spustte tuto funkci. Zadejte zařízení, na kterém chcete prohlížet soubory (disketová jednotka A ái B nebo hard disk). Poté se v protokolu objeví nabídka souboru k prohlížení (volba "*.*" by vypisovala údaje o všech souborech na disku nebo disketě). Klávesou "šipka vpravo" najed'te na druhý znak "*" a napište z klávesnice "stx". Tato volba ("*.stx") vypíše na obrazovku všechny soubory na disketé či v adresáři uživatele na disku, které mají příponu ".STX". Obdobným způsobem lze vypisovat různé seznamy souborů z diskety nebo z adresáře uživatele (např. všechny soubory výkresů v textovém tvaru - specifikace "*.vtx", všechny soubory stejného jména - specifikace "vinozmvm.*" atd.).
INICIALIZACE PARAMETRŮ
Řada parametrů, podle kterých systém KOKEŠ nebo jeho funkce pracují, se inicializuje ve funkci "ini" (skupina funkcí. W). Spustte funkci "ini". Volba "TIS" vypisuje nastavení všech parametrů. Zastavíme se jen u některých parametrů resp. voleb.
1. Volba "JED"
a) Volba pořadí souřadnic (XY nebo YX). V tomto pořadí se v systému zadávají souřadnice (např. ve funkci "vss"), vystupují souřadnice při tisku, při zápisu datových souborů v textové podobě, při trasování souřadnic kursoru (volba "TRS" v levém sloupci menu) apod.
b) Volba přesnosti souřadnic a délkových údajů. Přesnost, která je zvolena, se bere v úvahu při všech výstupech uvedených v předešlém odstavci a). Navíc se uplatňuje i při tisku všech délkových údajů (např. ve výpočetních funkcích).
c) Volba typu úhlových jednotek (grády, stupné) - v nastavené úhlové míře se provádějí všechny výpočty v systému.
2. Volba "KOR" - zde se provádí volba korekcí pro funkci "tch" (výpočet tachymetru). V jiných výpočetních funkcích se nastavené parametry neuplatňují.
3. Volba "VRS" - ve vrstvé, kterou zde zadáte, se budou vytvářet nové objekty (vytvořené funkcemi "obj" nebo "kop").
4. Volba "LIN" - nastavení parametrů pro vytváření liniového elementu. Když vytváříte nový liniový element (funkce "lin"), jeho spojnice se vytváří určitým typem čáry. Tento typ čáry odpovídá kreslicímu klíči, který je nastaven (je signalizován v horním, tzv. informačním řádku na obrazovce spolu s názvem nastavené vrstvy). Pokud provedete nastavení vrstvy funkcí "ini" (viz předchozí volba "VRS"), je kreslicí klíč pro vytváření liniového elementu nastaven podle této vrstvy (kreslicí klíč ke každé vrstvé je uveden v tabulce vrstev). Volbou "LIN" máte možnost tento kreslicí klíč změnit. Nastavená vrstva zůstává v platnosti, spojnice liniových elementů se budou vytväřet podle kreslicího klíče nastaveného volbou "LIN".
5. Volba "TEX" - nastavení parametrů pro vytváření textových elementů funkcí "tex". Chcete, aby vytvářené texty měly určitou výšku, barvu, stočení apod. Požadované hodnoty zde nastavíte. Je však možné, že nékteré parametry (např. stočení) se budou měnit text od textu. Bylo by samozřejmé neúnosné po vytvoření každého textu vyvolávat funkci "ini" a nastavovat nové stočení. Máte proto možnost nastavit každý parametr na tzv. dotazovou hodnotu ("-1"). Na parametry nastavené na dotazovou hodnotu se vás bude dotazovat přímo funkce "tex" před vytvořením každého textu.
6. Volba "GRF" - mj. nastavení úrovně kresby, hraničního méřítka pre kresbu symbolů a čar a hraničního méřítka pro kresbu křivek (viz kapitola "Tabulky vrstev a čar").
7. Volba "ULO" ukládá všechny parametry, které lze nastavit ve funkci "ini", do souboru (do tzv. souboru inicializovaných hodnot). Při opakovaném spušténí interaktivní grafické části systému KOKEŠ jsou všechny parametry vždy nastaveny podle hodnot uložených v tomto souboru. Pokud uložení do souboru neprovedete, platí nastavení provedená ve funkci "ini" jen do.ukončení práce v interaktivní grafické části. Při novém spušténí interaktivní grafiky budou všechny parametry odpovídat hodnotám uloieným dříve do souboru iniciälizovaných hodnot, popř. budou nastaveny na tzv. implicitní hodnoty (pokud soubor inicializovaných hodnot neexistuje). Soubor inicializovaných hodnot má název KOKES.INI a vytváří se v adresáři uživatele.
Popis všech parametrů je uveden v dokumentaci systému resp. v helpu k funkci "ini". Na stejném místé jsou uvedeny i rozsahy hodnot, kterých mohou parametry nabývat, a implicitní nastavení jednotlivých parametrů. (Význam nékterých parametrů pro vás bude pravděpodobné srozumitelný až po bližším seznámení se systémem KOKEŠ.)
VYTVORENÍ KRESEBNEHO SOUBORU
Při práci se systémem je často potřebné vykreslit seznam souřadnic nebo výkres (resp. jejich části) na plotter (kreslicí stůl) či tiskárnu. V interaktivní grafice se pro tento účel vytváří kresebné soubory. Vlastní vykreslení na konkrétní výstupní zařízení se provádí mimo interaktivní grafiku volbou "Kresba" ze základního menu. Na tomto místé vysvétlíme tvorbu kresebného souboru, vlastní kresba bude probrána dále. Ještě před spušténím funkce "krs", která vytvoření kresebného souboru provádí, provedeme nastavení některých parametrů pro kresebný soubor. Spustte funkci "ini"., volba "KRS".
Nastavte následující parametry:
1. Volba kresby rámečku - může se kreslit plný rámeček, rohové značky nebo lze nastavit kresbu bez rámečku.
2. Okraje kresby X a Y. V tomto okamžiku je užitečné védét, ve kterém směru má váš plotter osu x a osu y. (Pokud to nevíte, nevadí, zjistíte to po vykreslení nékterého kresebného souboru. U tiskáren bývá osa x ve sméru pásu papíru). Je-li navolena kresba plného rámečku a jsou-li nastaveny nulové okraje, bude se kreslit pouze vnitřní rám, který ohraničuje vlastní kresbu. Bude-li okraj ve sroěru osy x a y nastaven na nenulovou hodnotu, bude se kromé vnitřního rámu kreslit ješté vnéjší rám (obrázek je v helpu k funkci "ini"). Mezi vnéjší a vnitřní rám se kreslí méřítko kresby za těchto podmínek (musí být splněny všechny najednou):
- je nastavena kresba plného rámečku;
- nastavená velikost okraje ve směru osy y je alespoň 10 mm;
- velikost kresby ve sméru osy x je natolik velká, aby se pod ní označení méřítka vešlo:
- kresba na konkrétním výstupním zařízení není zmenšena (jsou-li rozméry kresby vétší než rozméry výstupního zařízení, bude vlastní provedení zmenšeno tak, aby se vykreslila všechna data).
Pokud chceme, aby nastavené hodnoty platily i pro další spuštění systému, uložíme je do souboru volbou "ULO".
Na obrazovce zvolte přibližné takový výřez kresby, který obsahuje část seznamu souřadnic či výkresu (nebo obou), kterou chcete vykreslit na výstupním zařízení. (Je lepší zadat výřez o něco vétší.) Spustte funkci "krs" (skupina funkcí W). Funkce nejprve vypíše hodnoty nastavené ve funkci "ini". Zadejte výstupní zařízení, na kteréro se má vytvořit kresebný soubor - pevný disk, disketa. (Pozor, nejedná se o výstupní zařízení, na kterém se bude provádét vlastní kresba. Jak bylo již uvedeno, nyní se jedná o vytvoření kresebného souboru, nikoliv o vlastní kresbu.) Zadejte název kresebného sóuboru. Následuje zadání řídících dat pro vytvoření kresebného souboru:
1. Druh výřezu kresebného souboru - vodorovný nebo šikmý (strany obdélníka výřezu jsou nebo nejsou rovnobéžné se souřadnicovými osami).
2. Zadání vlastního výřezu. Rovnoběžný výřez se zadává dvéma rohy, podobné jako detail funkci "det'!. Na rozdíl od funkce "det" zde záleií na pořadí rohů - jáko první se zadává levý dolní roh budoucí kresby. (Jinak řečeno - roh, který se zadá jako první, bude při vlastní kresbě vlevo dole.) Při šikmém výřezu se nejprve zadává první bod základny ( při vlastní kresbě bude vlevo dole), poté druhý bod základny a nakonec bod na úhlopříčce obdélníka výřezu. (Obdélník výřezu se vypočítá tak, že bod, který jste zadali jako třetí v pořadí, bude ležet na jeho úhlopříčce popř. prodloužené úhlopříčce - obrázek je v helpu k funkci "krs".) Kresebný soubor bude obsahovat data ležící uvnitř nakresleného obdélníka. (V pří.padé výkresu se kreslí jen vybrané objekty.)
3. Zadání méřítka kresebného souboru.
4. Volba, zda kreslit či nekreslit sít křížků po 10 cm. V případé kladné odpovědi bude kresba obsahovat síf vlícovacích křížků vzdálených od sebe 10 cm.
Vypíší se zadané údaje a vypočtené rozměry kresby v milimetrech ve skutečnosti (včetné rámečku), přičemi osou x a y se míní osa x a y plotteru. V tomto okamžiku můžete ješté zménit kterýkoliv ze zadaných parametrů (např. když zjistíte, že kresba je příliš velká a nevešla by se na výstupní zařízeni). Máte také možnost volby "OTO" - po této volbé se na plotteru bude kresba provádět otočená o 90 stupňů (uplatní se v případé, že v jednom směru rozměr kresby přesahuje rozmér plotteru a v druhém směru je naopak velká rezerva). Po odsouhlasení se zadává vlastní obsah kresby:
Údaje pro kresbu SS se mohou zadat nékolikrát po sobě. Např. v prvním "kole" vykreslíte body bez CB křížkem, v druhém "kole" body se souřadnící Z tečkou a s popisem souřadnicí Z. Obě množiny budou součástí jednoho kresebného souboru. Na konci funkce "krs" se vypíší údaje o kresebném souboru. Kresebný soubor má název, ktery jste zadaW , příponu ".KRS" a je uložen bud na pevném disku v adresáři uživatele nebo na disketě (podle zadání na začátku funkce "krs"). Pokud vlastníte pouze demonstrační verzi, vlastní uložení dat pro kresbu do kresebného souboru nelze provést (nicméné kapitolu "VYKRESLENÍ KRESEBNÉHO SOUBORU" nemusíte vynechávat - máte možnost vyzkoušet si vykreslení nékterého z ukázkových souborů).
UKONCENÍ PRÁCE S INTERAKCNI GRAFIKOU
Chcete-li si uchovat data tak, jak jste je v průbéhu práce ménili, zapište SS a výkres pomocí funkcí "zss" a "zvy", Ješté před zápisem si zkontrolujte názvy.SS a výkresu v pracovní oblasti a uvažte, zda chcete SS i výkres opravdu.zapsat pod zjišténými názvy (možnost přepsání. původních dat).
V základním stavu systému (dotaz "Co chceš ?") stisknéte klávesu "ESC". Po kontrolním dotazu se práce ukončí a dostanete se do základního menu. (Jestliže jste provedli zmény v SS resp. výkresu a nezapsali jste je funkcí "zss" resp. "zvy", systém vypsal varovné hlášení.) Stejného výsledku dosáhnete i funkcí "kon" (skupina funkcí VV).
VYKRESLENÍ KRESEBNÉHO SOUBORU
Máte-li pouze demonstrační verzi, můžete zkusit vykreslení některého z ukázkových kresebných souborů dodávaných s touto verzí. Jinak máte možnost vykreslit i kresebné soubory, které jste vytvořili během práce podle této příruáky.
Nejprve zkusime vykreslení na obrazovku. Zde totiž nebudou žádné potíže s konfigurací, protože pro obrazovku už musela být provedena před spuštěním interaktivní grafiky.
V základním menu zvolte řádek "Kresba". Objeví se nové menu, ve kterém navolíte údaje pro vykreslení kresebného souboru. Jako výstupní zařízení zvolte "Obrazovka", vstupní zaŕízení, na kterém se nachází kresebný soubor, je pevný disk, popřípadě nékterá z disketových jednotek (pokud budete vykreslovat.vlastní kresebný soubor, který jste před tím zapsali na disketu). Zadejte název kresebného souboru. Po volbé "Kresba" v menu se vypíší údaje o kresbé a výstupním zařízení. Kresba na obrazovce bývá často zmenšena. Provádí se totiž obvykle jako kontrolní kresba před výstupem na plotter, který mívá vétší rozméry než obrazovka. Na obrazovku můžete vykreslit několik různých souborů. .Zpét do zäkladního menu se dostanete po ukončení kresby libovolného souboru klávesou "ESC". Ukončení kresby na obrazovku u jednomonitorových systémů oznamuje zvukový signál.
Pro vykreslení nékterého kresebného souboru na plotteru je nejdříve třeba provést konfiguraci plotteru. Systém KOKEŠ je schopen pracovat s plottery ovládanými jazykem HPGL a s kreslicím stolem DIGIGRAF. Plotter ovládaný jazykem HPGL obsluhuje přímo nebo je možné data pro takový plotter uložit do souboru. Kreslicí stůl DIGIGRAF je obsluhovän nepřímo prostřednictvím dat ukládaných do souboru. V základním menu zvolte řádek "Konfigurace" a provedte konfigurací "plotteru 1" podle zařízení, které máte k dispozici. Uložte konfigurační údaje a v základním menu zvolte řádek "Kresba". Postup bude obdobný jako při kresbé na obrazovku (jako výstupní zařízení zvolte "Plotter 1"). Podrobnější informace o konfiguraci a kresbě jsou uvedeny v dokumentaci systému (Příloha 2 "Konfigurace systému KOKEŠ" a Příloha 3 "Kresba na kreslicím zařízení").
ZÁVĚREM
Doufáme, že vám tato příručka přiblížila systém KOKEš a véříme, že pro další seznamování a práci se systémem vám bude dobrým pomocníkem podrobná dokumentace systému.
Autoři